Lenú nebo Lila?
Obě postavy mohou být čtenáři svým způsobem nesympatické. Lila s výraznou inteligencí, která ale příliš neřeší, co si o ní kdo myslí a umí být velmi nepříjemná, krutá, někdy i přehánět. Lenú, která se mnohem více snaží vzbudit v ostatních obdiv i sympatie a nemá tak prudkou povahu, zase je ale zřejmě méně upřímná a nepřející. Co jsem vypozorovala, někteří čtenáři fandí oběma, některým obě vadí, jiní sympatizují pouze s jednou. Četla jsem třeba názory, že Lila (kterou dokonce ne každý považuje za geniální) je zlá a Eleně jen závidí její úspěchy.
Sama jsem měla občas problém s oběma postavami, více ale s Elenou. Zdála se mi sobečtější, vypočítavější, falešnější. K jejím úspěchům jí navíc minimálně inspirovala, někdy i pomohla Lila. Dokonce i – SPOILER – před koncem 4. knihy, ve stáří, kdy již Lila, které život zasadil dle mého názoru krutější rány, nejspíše dávno neměla přílišné výkonové ambice (jaké u ní šly ještě pozorovat v mladším věku), se Elena stále obávala, aby ji náhodou nepředstihla, aby nepřišla s hodnotnějším dílem, než byla ta její- KONEC SPOILERU.
Mojí favoritkou je tedy spíše Lila. Zároveň si ale myslím, že se autorka kniha snažila poukázat na to, že jak je tomu ostatně i ve skutečném životě, ani jedna z hrdinek nebyla svatá, obě byly nějakým způsobem lidské. A i když mně osobně byla Lila sympatičtější, vždy to může být o tom, kdo komu sedne. Jestli má proto někdo jiný názor než já, rozhodně si nemyslím, že by musel být nutně horší.